Cestovní nevolnost u psů
Mnoho z nás si výlet do přírody nebo na dovolenou nedovede představit bez svého čtyřnohého přítele. Navoďme si ideální situaci: rodina i pes se těší na výlet, vše je sbaleno a připraveno, nastoupíme i se psem do auta, bez problémů si užíváme jízdu, všichni včetně psa pozorujeme okolní krajinu, po příjezdu vystoupíme z auta, pes pobíhá radostně okolo nás a všichni se těšíme na nové společné zážitky.
Představme si ale situaci jinou, mnohem méně příjemnou. Rodina ani pes se na výlet netěší, protože už při balení věcí začne být pes nervózní, kňučí, pobíhá a slintá. Po zahájení cesty se vše ještě zhorší, všichni psa, u něhož se projevy nespokojenosti ještě zhoršily, střídavě okřikujeme a uklidňujeme. Protože začíná zvracet, zastavujeme, nabídneme mu vodu, necháme ho proběhnout, vyčistíme autopotahy a pokračujeme dále. Před dalším plánovaným výletem zajistíme psovi raději ubytování v hotelu nebo hlídání u příbuzných, což ovšem stresuje nás i našeho čtyřnohého miláčka, z výletu nebo dovolené nemáme nic, protože se nám všem stýská. Příště radši zůstaneme doma, jelikož podobnou situaci nechceme opakovat. Ale i v těchto zdánlivě neřešitelných případech existuje pomoc.
Potíže násobí stres
Pokud pes špatně snáší cestu v dopravním prostředku (auto, loď, letadlo, vlak), pak zřejmě trpí cestovní nevolností neboli kinetózou. Z lékařského pohledu se jedná o kombinaci nekontrolovaného pohybu a stresu či úzkosti, která vede k velmi silnému pocitu nevolnosti až ke zvracení. Rovnováhu těla lidé i psi udržují díky důmyslnému mechanismu, umístěnému ve vnitřním uchu, která vysílá signály do mozku. Pohyb člověka nebo zvířete v dopravním prostředku tento mechanismus stimuluje, ten pak svými signály doslova bombarduje mozek. Signály, které jsou ještě silnější při stresu (pravděpodobně umocněném předchozí špatnou zkušeností), stimulují části mozku vyvolávající pocit nevolnosti a následně zvracení. Nevolnost pomalu odeznívá od okamžiku, kdy se pohyb zastaví a aktivita se vrátí do normálu. Vzpomeňte si například na svou „nedobrovolnou“ jízdu na horské dráze nebo na jiné atrakci a na přetrvávající dočasnou nevolnost i po skončení této „hrdinské“ jízdy.
Každý třetí pes
Je prokázáno, že cestovní nevolností trpí přibližně každý třetí pes, 75% psů jí poprvé trpí ve štěněčím věku a 73% majitelů cestuje se svým psem i přesto, že se u něj projevuje neklid a nevolnost. Téměř polovina majitelů by si za předpokladu, že jejich zvíře nevolností trpět nebude, přála cestovat se psem častěji. Jak ukazují výsledky průzkumu v EU, cestovní nevolnost je u psů běžná a často omezuje i životní styl jejich majitelů. Bez ohledu na frustraci a nepohodlí mnoho majitelů nikdy neuvažovalo o tom, že by požádali o pomoc veterináře. Pravděpodobně se domnívají, že se u psa nejedná o poruchu zdravotního stavu nebo si myslí, že jim veterinář nebude schopen pomoci. Oba tyto předpoklady jsou mylné.
Jaké jsou příznaky?
Že se pes při jízdě autem necítí dobře, o tom svědčí jeden nebo více z následujících příznaků:
- Nadměrné slinění
- Zrychlené povrchní dýchání, polykání, olizování pysků
- Neklid, úzkost, třes
- Nucení na zvracení a zvracení
Příznaky cestovní nevolnosti jsou u psů individuální. Někteří mohou jen zvracet, aniž by vykazovali ostatní z uvedených příznaků. Pokud se však u vašeho psa některý z popsaných příznaků během cestování objevuje pravidelně, je možné, že váš pes trpí kinetózou.
Velkou roli při nástupu cestovní nevolnosti hraje i stres. Pokud má pes s nepříjemnými pocity během jízdy již zkušenosti, může začít projevovat příznaky neklidu a nevolnosti už během příprav na cestování.
Obraťte se na veterináře
Nejdříve je potřeba si uvědomit, že není nutné nijak měnit nebo omezovat životní styl nebo cestování jen proto, že váš pes trpí cestovní nevolností. Existuje totiž několik účinných řešení. Váš veterinář má k dispozici léky, které fungují na principu zastavení těch signálů, které v mozku vyvolávají následné zvracení. Některé z nich mohou kvůli svému působení na jiné části mozku vyvolat u zvířete dočasnou ospalost nebo sedaci, což při cestování může majiteli zvláště většího psa způsobit komplikace. Existují ale i moderní léky, které zamezují vzniku nevolnosti během jízdy, aniž by ovlivňovaly stav vědomí nebo pozornosti zvířete. Zcela nevhodné je podávání humánních sedativ, antidepresiv nebo antihistaminik (léky pro zmírnění alergických projevů), které mohou vážně poškodit zdraví psa. Mnoho užitečných informací o cestovní nevolnosti se dozvíte na webových stránkách www.nevolnostpsu.cz .
Pomoci můžete i vy
Pokud necháte v autě během jízdy pootevřené okénko a zajistíte tak přívod čerstvého vzduchu, může se váš pes potom cítit lépe. Není vhodné v autě kouřit a pokud možno, vyhněte se také výrazným vůním v interiéru vozu. Pomoci mohou pravidelné přestávky s možností proběhnutí a vyvenčení psa. Nezapomínejte ani na čistou pitnou vodu, kterou je vhodné psovi během přestávky nabídnout. Můžete zkusit zvykat psa na cestování autem také tím, že budete postupně prodlužovat dobu, strávenou v autě. Tato metoda je ale časově náročná a nemusí být úspěšná. Každopádně se nenechte odradit, když se úspěch nedostaví ihned. Pokud si nevíte rady, obraťte se, jak už bylo řečeno, na svého veterináře.
Pes – přítel člověka 5/2009, str. 55
