NYMBURK CUP 8.6.2014
místo: ZKO Nymburk
rozhodčí: Zdeněk Spolek (CZ)
jump: 5VD >>video
LA2: 2VD >>video
agi: 3VD >>video
Rozhodovali jsme se, zda máme jet na klubovou výstavu do Řepče nebo na závody. Nakonec to vyhrály závody, protože jsem potřebovala Sabryho rozběhat.
Mělo být úmorné vedro, tak jsme vyhledávali stín už od rána. Po přijetí do Nymburku jsem si říkala, že jsem si mohla vzít s sebou holiny a mikinu. ráno by se mikina snesla a v sandálích mi to pěkně čvachtalo, sucho nebylo.
Už od pátku jsme věděli, že se potkáme v LA2 tři dlouhosrstky, zástupci všech tří barev. První jsme dorazili my se Sabrym, druhý byl Claremon Clyde Aratinga (zlaťák) a nakonec tak tak k prezenci dorazila Zorka, trikoška a Sabryho polosestřička.
Jumping byl docela jednoduchý a rychlý. Rovinka, točení se přes skočku do tunelu, dálka, skočka, kruh, tunel - Sabry moc kruh nemá rád, tak jsme tady měli odmítnutí :-/
Dále dvě skočky, stahovačka na další dvě skočky, slalom s krásným náběhem a tři skočky do cíle, na kterých byla troška točení.
Na prohlídce zkoušek A2 jsem přemýšlela, jak parkur běžet a jestli vůbec doběhneme.
Skočka, skočka, kladina - tady jsem na sestupné zóně Sabryho vylekala. Za kladinou jsem potřebovala udělat otočení na čelo, které jsem nikdy na kladině nedělala a tím jsem Sabryho vyvedla z rovnováhy, na sestupce se mu sklouzla přední i zadní levá packa. Čekala jsem, že tuto situaci bude řešit, ale nestalo se tak.
Tunel, kruh a houpačka, ze které se šlo lehkým obloukem přes skočku do tunelu (zde byly vedle sebe skočky dvě a jistější bylo jít se běžet se psem a proplést se mezi skočkami s následným vysláním do tunelu pod áčkem, dále byly dvě skočky. Ještě když byl pes v tunelu, bylo nutné volat si ho k sobě a nejlépe si ho stočit kolem sebe otočkou na čelo - pes po vyběhnutí z tunelu byl, řekla bych dezorientovaný.
Po skočkách byl krátký tunel, po kterém se pes vracel zpátky. Skočka a slalom, opět s hezkým náběhem, jen nevím, co Sabrymu běhalo hlavou, že se rozhodl mezi branky vběhnout opačně.
Za slalomem nejlépe přehodit si psa z levé ruky na pravou - dvě skočky rovně za sebou, za druhou těsné stočení kolem levé bočnice a áčko, po kterém se točilo doprava na skočku. Spousta psovodů zde měla psa po pravé ruce, tedy běželi po levé straně áčka. Já jsem i přes vidinu skočené sestupné zóny volila jít z pravé strany áčka, i když jsem musela tunel, který vedl pod áčkem více obíhat. Myslím si, že kdybych běžela z druhé strany, Sabryho bych na áčku nezastavila a při pokusu o přeběh před psem by mě Sabry v tom lepším případě jen smetl, tom horším by smetl nejen mě, ale i skočku, jenž by se zrovna v tom okamžiku nacházela za mnou.
Nicméně skočená zóna nebyla, ale bylo to na hraně. Trojlístek skoček po áčku jsem šla z paměti a jen doufala, že psa posílám tam, kam mám - na druhé skočce Sabry shodil laťku.
Následoval tunel pod áčkem (páníček běžel po levé straně tunelu) - tady chtělo opět volat, volat. Další překážkou totiž bylo áčko nad tímto tunelem - snad všichni si zde otáčeli psa kolem své osy. Já jsem opět byla výjimka. mýrným obloukem jsem si ho k sobě přivolala a před sebou ho stočila na áčko. Po áčku následnovala cílová skočka, kolmá k áčku (zde bylo nebezpečí, že pes skočí skočku metr a půl před áčkem).
Třetím a posledním parkurem byl open (agility). Skočka, skočka, kladina (úplně stejně jako při zkoušce). Za kladinou chtělo si psa stáhnout těsně k sobě - skákala se skočka mezi dvěma tunely. Dálka, vracečka přes krátký tunel do dalšího tunelu - zadní díra. Zde jsem měla co dělat, abych Sabryho zastavila, protože se rozhodl, že půjde jemu bližší díru. Slalom, dvě skočky a lehká stahovačka do tunelu pod áčkem, houpačka. Opět zadní díra tunelu (toho, který Sabry pár překážek zpátky chtěl jít opačně), kruh, dvě skočky - za druhou stahovačka na áčko. Zde jsem opět udělala otočku na čelo a díky tomu možná Sabry shodil skočku. Po áčku následovala out skočka a cílová skočka.
Parkury pana Spolka mám ráda, i když také dokáží potrápit mozeček ;-)
