Otevřené mistrovství východních Čech - 8.-9. 9. 2012

místo:        Dvůr Králové nad Labem

rozhodčí:    Lenka Pánková

 

sobota:

jump:   9V (5,04 tr. b. - za čas)    video

LA2:    4VD (6,1 tr. b. - za čas)    video

open:   7V (3,22 tr. b. - za čas)    video

 

neděle:

jump:        17VD (6,76 tr. b. - za čas)                video

LA2:          8D (23,75 tr. b. - 2 odmítnutí, čas)    video

finální běh: DIS                                                video

 

Dvůr opět nezklamal. Helké závody, ale trochu mě mrzí, že paní rozhodčí postavila parkury pro rychlé bordery -  tedy spíš běhavé. Když se podíváte na celkovou listinu výsledků zjistíte, že v L-kách psi, jenž nejsou BOC (border collie) moc šancí na úspěch neměli (BOC bylo 70%)-  častokrát jsem z toho důvodu "riskovala" a snažila se Sabryho navádět tak, aby dělal co nejmenší obloučky, na parkuru ho navádět co nejkratší a nejrychlejší cestou, ale stejně to nestačilo.

 

Sobota:

První běh - jumping, byl trošku záludný. Ani ne tak z hlediska náročnosti (pár krizových místeček tam však bylo), jako spíš z hlediska zapamatování si tratě. Začátek vcelku jednoduchý - skočka, skočka a tunel, jenž byl mezi dvěmi skočkami. Tady bylo asi nejlepší dostat se na pravou stranu tunelu, tudíž psovi ukazovat tunel levou rukou. Poté, co pes vybíhá z tunelu skáče dvě skočky (tohle chtělo mít na paměti). Po druhé skočce to chtělo psa trochu stáhnout na slalom (náběh byl trochu těžší a spousta psů právě na slalomu získala trestné body a to jak za odmítnutí, tak za chyby) - tak aby krásně šel na slalom a přitom si vůbec nevšímal skočky vedle, jenž představovala riziko.  

Následovaly tři skočky vedle sebe. První se běžela zepředu, druhá zezadu, třetí zezadu a kolem ní nejlépe těsná stahovačka na pravé bočnici. První dvě skočky nedělali snad nikomu problém, ale třetí už ano. Většina týmů, jenž nedoběhla, skončila právě tady. Asi úplně nejlepším řešením bylo aby pes, jenž probíhá mezi skočkami udělal oblouk (ne těsný a ne příliš velký), aby se následně krásně stočil kolem pravé bočnice. U malého oblouku dvě rizika - 1. pokud se pes bude kolem pravé bočnice stáčet, pravděpodobně skočku shodí; 2. pokud šel pes do rovného skoku, pravděpodobně by pak po stočení skončil v tunelu, jenž byl velice blízko levé bočnice. Jestliže pes udělal příliš velký oblouk, ztratil pak potřebný čas (to se stalo právě nám).

Pak zase skočka, stočení doprava skočka a za ní ihned tunel, po němž další tunel. Pohodové místečko, kde psovodi nemuseli nějak pospíchat. Ovšem mezi tunely chtělo psa malinko vyvést a dát si pozor na skočku, jenž mezi nimi byla (pár týmů zde také skončilo). Po druhém tunely se pes stáčel právě na tu skočku mezi tunely. Po skočce se stáčelo do dalšího tunelu - po tomto tunelu se šel opět tunel, ale chtělo psa zase trošku vyvést a dát si pozor, abyneskončil ve špatné díře (šla se zadní díra tunelu) - mám pocit, že toto místo všichni zdárně překonali. Následovali dvě skočky, stáčení doleva a rovinka skočka, dálka, skočka do cíle.

 

Zkouška opět běhavá, dvě záludná místečka. 11.-12. překážka - skočka, tunel. Po doskoku měl pes přímo před sebou přední díru tunelu, ale šla se ta zadní. Pokud psovod zavolal tunel a nestáhl nebo málo stáhl psa, pes proběhl tunel v opačném směru. Druhá krizovka byla 15. překážka - skočka, obíhala se.  Snad všichni psi, jenž nedoběhli, se diskli právě na jednom z těchto dvou míst.

 

U agility byla první krizovka hned u třetí překážky. Parkur začínal rovinkou do tunelu -  do levé díry. Pokud psovod zde neviděl riziko, že pes půjde spíš do pravé díry, kterou má blíž k páníčkovi, pakrur tým nedoběhl. Následovala houpačka, skočka -za ní bylo asi nejlepší udělat buď francii nebo čelo a poslat psa do tunelu pod kladinou. Po tunelu byla opět skočka, jenž se skákala v protisměru, kladina, tam to chtělo opravdu si počkat a neuspěchat - na úrovni zónovky kladiny byl tunel, jehož zadní díra byla označena jako další překážka. Skočka, stahovačka na áčko, skočka, skočka, opět zadní díra tunelu (mně se zde povedl přeběh, ale u rychlejšího psa zde chtělo hodně volat na sebe a pak ho poslat do tunelu. následovala rovinka dálka, slalom a cílová skočka. pokud pes nemá dobře zvládnutý slalom, chtělo to počkat si dokud pes slalom nedokončí a pak ho poslat na poslední skočku - skočka byla totiž vychýlena trochu doleva a bylo riziko, že pes předposlední slalomovou tyčku neoběhne.