XIII. Pojizerská výstava psů 28. 4. 2012

09.05.2012 18:42

místo:         výstavní areál Krásná louka, Mladá Boleslav

rozhodčí:    Olga Dolejšová (CZ)

 

 

TŘÍDA:    otevřená

 

POSUDEK:

výborně utvářená hlava, správně nasazené a nesené ucho, dobrá čenichová partie, nůžky, dobrá horní a spodní linie, dobrý postoj, srst lehce v línání

 

ZNÁMKA:

Výborný 1, Vítěz třídy, Krajský vítěz, Vítěz Mladé Boleslavi, skupina FCI I. 2. místo

 

Když jsme přijeli na Krásnou louku, tak Sabrýsek jásal radostí. To trvalo do té doby, než mu došlo, že ho vedu do výstavní haly - myslel si, že jde běhat a on chtěl běhat, ne se vystavovat. Jen, co jsme vešli do kruhu, začal se mi otáčet směrem k východu z kruhu, že chce ven. Při postoji byly uši pro mne dost těžký oříšek, ale vždy se mi to nějak povedlo. Jakmile jsme se rozeběhli, byla na něm vidět radost. Došlo mi, proč vlastně Sabry na výstavách nosí výstavní vodítko. Když běžíme v kruhu, tak bych ho mohla i zahodit, protože ho nepotřebuji, ale jakmile stojíme, chvílemi ho drřím téměř zuby nehty, aby neodešel pryč ;)

Výstavy ho zkrátka bavily hlavně jako štěňátko a do doby, než poznal závody agility...

 

Tato výstava pro mne byla vyčerpávající. Dlouho jsem rozmýšlela, jestli pojedeme a nakonec jsem po první uzávěrce kývla, že ano. Jen, co nám přišel vstupní list, mrkli jsme, kolik nás je. Jen jsem viděla číslo 19, spadla mi čelist. Devatenáct dlouhosrstek na krajské výstavě je hodně - nejpočetnější plemeno (nepočítáme-li ovšem psy, kteří zde měli klubovku či speciálku). Co mě podruhé zarazilo bylo zjištění, že Sabryho zařadili do fenek. (Pochybuji, že by mi Sabryho pan Fiala uchovnil jako fenečku, i když se mu Sabry moc líbí ;) ) Následovaly telefonáty do výstavní kanceláře a následná omluva. Sabry je sice v katalogu veden jako fenka, ale potěšilo mne, že o tom v kruhu byli zpraveni.

Nevzala jsem si ani pití, protože jsem si říkala, před námi je šest psů, pak jdeme na řadu my. Ve vítězích je Etien, kdybychom se dostali tak daleko, že se bude rozhodovat mezi Sabrym a Etienem, Etien vyhraje. Na oběd jsme doma. - A ono ne. Sabry, i přes svoji nechuť se vystavovat, se nakonec líbil víc. Z Mladé Boleslavi jsem odjížděla žíznivá a unavená docela dlouho odpoledne ;)

Počasí bylo nádherné. Sluníčko svítilo jedna báseň, 30°C a stín téměř žádný.

Moje bílé kalhoty se daly považovat za bílé do té doby, než na mě psi položili packy a i pak se o nich dalo říct, že jsou vcelku čisté - když na nich člověk nehledal špínu. 

 

»fotky a videjka«