Škrkavka (Toxocara)
Škrkavky jsou vnitřní parazité, kteří se vyskytují u všech věkových kategorií, ale nejvíce postihují štěňata. Mezi nejčastější druhy patří Toxocara canis a Toxocary leonina.
Řadíme je mezi hlístice, tělo má na průřezu kruhovitý tvar, barva je bílá až žlutá. Samice jsou větší než samci a mohou dosahovat velikosti až 15cm. Dospělce můžeme nalézt v trusu, při velkém přemnožení se mohou vyskytnout i ve zvratcích. Na první pohled připomínají rovné nebo stočené „špagety“, které se mohou i pohybovat.
Nejvíce jsou ohrožená štěňata
Samice je schopna denně vyprodukovat okolo 84 000 vajíček. Vajíčka mají velmi silný obal a v prostředí mohou přežívat i přes jeden rok. Ve vajíčku se vyvíjí larva. Vajíčko s larvou mohou pozřít masožravci, ptáci, hlodavci i lidé. Psi se mohou nakazit jak samotným vajíčkem, tak i vajíčkem, které je v těle ptáka nebo hlodavce. U štěňat do 6 týdnů dochází k tzv. hepatopulmonální migraci, kdy larvy putují ze střeva do jater, do plic, jsou vykašlávány a polykány a ve střevech se z nich stávají dospělí parazité. U štěňat je velmi častý i přenos během březosti. Již od 42. dne březosti se aktivují larvy, které se u feny nachází ve svalech nebo jiných tkáních, ty pronikají přes placentu a po narození i mlékem do štěňat. Invaze škrkavek je u štěňat doprovázena kašlem, abnormálně velkým břichem, nekvalitní srstí, opakovanými průjmy, zaostáváním v růstu a někdy i křečovitými stavy.
Larva nebezpečná i pro člověka
Larva je nebezpečná i pro člověka, označujeme ji někdy jako larva migrans. Krevní cestou se dostává do sítnice, kterou může výrazně poškodit. Tím dochází k nevratným problémům se zrakem.
Diagnostiku provádíme na základě vyšetření trusu na přítomnost vajíček. K vyšetření dodáváme vzorky nejen od štěňat, ale i od matky. Pokud máme větší chov, doporučuje se provést pravidelně vyšetření od všech zvířat, která pak odčervujeme všechna a ve stejném termínu. Pokud odčervujeme štěňata, odčervujeme i matku.
Novinkou na odčervení je spot-on
K odčervení jsou používány např. preparáty na bázi pyrantel pamoátu, milbemycinu, fenbendazolu, mebendazolu a piperazinových solí. Odčervujeme od stáří 14 dnů, odčervení opakujeme v intervalu čtrnácti dnů až tří týdnů, až do tří měsíců věku, dle jednotlivých preparátů a doporučení výrobce. U dospělých psů jedenkrát za 3-6 měsíců. Léky lze aplikovat ve formě past, suspenze nebo tablet. Jsou dávkovány podle hmotnosti, proto je nutné znát přesnou váhu zvířete. Novinkou je spot-on, jedná se o pipety, které aplikujeme mezi lopatky zvířete.
Pes – přítel člověka 1/2010, str. 66
