Kdy k veterináři

06.03.2013 11:20

 

KULHÁNÍ

Důvodů, pro které pes začne kulhat, je mnoho, některé jsou vážné, jiné méně. Příčinou mohou být mírná poranění (zatrhlý dráp, poraněný polštářek), ale i vážné úrazy (přetržení kolenních vazů, zlomeniny, vykloubeniny, mnohočetná poranění při autonehodách). Kulhání může vzniknout také jako důsledek vnitřních obtíží, např. artrózy. Kulhání může doprovázet hnisavé záněty dělohy, zvětšení prostaty, nádorová onemocnění. Etiologie může být i nervového původu. Pokud však váš mazlíček kulhá pouze tehdy, je-li něco dobrého na stole, může to být i finta.

Okamžitou návštěvu veterináře vyžadují viditělná poranění končetin, a to včetně řezných ran polštářků nebo poranění drápového lůžka. Neodkladné vyšetření je třeba také ve všech případech kulhání IV. stupně, kdy zvíře končetinu vůbec nepoužívá. Přesné stanovení diagnózy je nutné u všech případů kulhání nižšího stupně trvajícího déle než jeden týden a také vracející se kulhání.

 

ZVRACENÍ, PRŮJEM

Regurgitaci považují někdy majitelé za zvracení. Je to však pouze vrhnutí potravy bez předcházející nevolnosti, slinění a stahů břišních svalů. Feny regurgitují potravu, když krmí štěňata. Regurgitace může doprovázet i vážné stavy, takže se raději poraďte s veterinářem. Pes může zvracet až 1x týdně, aniž by to bylo považováno za patologické. Pokud je jinak v pořádku, není to důvod k návštěvě veterináře. Zvracení však doprovází i mnoho nebezpečných stavů, jako je parvoviróza u štěňat, sepse, otravy.

Řídký trus, který mnozí majitelé považují za průjem, nemusí být nutně důvodem k návštěvě veterináře. Může se vyskytnout při změně jídelníčku, po krmení vnitřnostmi, ale i bez zjevné příčiny.Pokud netrvá příliš dlouho a pes je veselý, chová se zdravě, není apatický, žere, pak se nemusíme většinou ničeho obávat. Pokud ale polehává, nechce se mu ven, je smutný, nemá chuť k jídlu, potom zvažujeme návštěvu veterináře. Jedná-li se pouze o trávicí potíže, často pomůže jednodenní hladovka. Následující den podáváme rýži s kuřecím masem.

 

VÝTOK Z POCHVY

V rámci říjového cyklu se u fen objevuje nejdříve krvavý a na vrcholu slámový výtok z pochvy. To je zcela fyziologické. Pokud se objeví výtok mimo cyklus, nebo je hnisavý a páchne, navštivte okamžitě veterináře, protože je nebezpečí, že se jedná o zánět dělohy. Postihuje hlavně starší feny, které neměly štěňata, nejčastěji do dvou měsíců po skončení hárání. U mladých fen před prvním háráním může znamenat výtok z pochvy juvenilní vaginitidu, kterou je lepší přeléčit pomocí dezinfekčních přípravků, aby nepřešla do chronického stádia. Zapáchající výtok u březí feny může být známkou odumření plodů v děloze a potratu. Výtok se objevuje i při zánětech pochvy nebo dělohy, ať jsou původu virového,bakteriálního nebo mykotického, možný je i při infekci močových cest.

Návštěvu veterináře v zásadě nevyžaduje výtok z pochvy v rámci hárání a dále porodní výtok, tzv. očistky.

 

SVĚDĚNÍ KŮŽE

Svědění kůže bývá nejčastěji způsobeno parazity, mohou to být blechy, klíšťata, svrab, dravčíci, vši a všenky apod. Často se vyskytuje také jako projev alergie, jako je atopická dermatitida, alergie na bleší kousnutí, na krmivo, kontaktní dermatitida. Alergie je závislá na době, po kterou působí daný alergen. Léčba, ale i diagnostika alergií je náročná. Někdy může majitel sám způsobit svědění tím, že kůži přesušuje používáním nevhodných šampónů. Kůže je suchá s prasklinkami a svědivá,  chlupy se lámou. Domácí léčba svědivosti kůže zahrnuje použití zevních antiparazitik, aplikaci medicinálních protisvědivých šampónů, případně úpravu stravy a přidání výživových doplňků - biotin, esenciální mastné kyseliny aj.

 

SVĚDĚNÍ UŠÍ

Příčinou svědění uší může být cizí těleso v zevním zvukovodu (osina), parazitární infekce (svrab), alergie nebo bakteriální či mykotický zánět (kvasinky). Někdy může být častější škrábání způsobeno i hromaděním ušního mazu, obzvláště u plemen s dlouhým ušním kanálem a převislýma ušima (kokršpaněl), a k odstranění problému může stačit, pokud majitel ucho vyčistí vhodným přípravkem. Do hlubšího čištění uší se ale nepouštějte, neopatrnou manipulací byste mohli poškodit ušní bubínek. Pokud po vyčištění zevního zvukovodu nedojde ke zlepšení, vyhledejte veterináře.

 

SVĚDĚNÍ OČÍ

Svědění v okolí očí je jedním z příznaků atopické dermatitidy. Náhlé a krátkodobé svědění vyvolává i zvýšená prašnost nebo tabákový dým. V horším případě může jít o infekční zánět spojivek. Otírání očí tlapkami nemusí znamenat pouze svědění, ale i bolestivost. Pak se může jednat i o závažné onemocnění (zelený zákal apod.), u kterého je na místě co nejrychlejší návštěva veterináře. Domácí ošetření očí spočívá v aplikaci očních kapek k vyčištění oka a uklidnění podrážděných spojivek (borová voda, Ophtalmoseptonex).

 

KAŠEL

Kašel může mít charakter banálního onemocnění, je to ale i příznak mnoha závažných chorob. Může se objevit po nachlazení, kdy většinou není spojený s výraznějšími celkovými příznaky. Kašel může doprovázet postižení průdušek nebo plic. U malých štěňat a koťat mohou být kašel i dušnost spojeny s infekcí škrkavkami a preventivní odčervení je tu na místě. Vlhký kašel hlavně v noci a po ránu bývá častým projevem onemocnění srdce a plicního edému. Náhlý dávivý kašel s akutní dušností může být spojen s vdechnutím cizího tělesa. Vzhledem k tomu, že i zdánlivě mírný kašel může být projevem závažného onemocnění, doporučujeme nechat pacienta vyšetřit veterinářem.

 

DUŠNOST

Dušnost je velmi častá u tzv. brachycefalických plemen psů (mops, francouzský buldoček, ši-tzu aj.). Souvisí to s tím, že mají zúžené nozdry, a dlouhé měkké patro, což dýchání značně ztěžuje. Někdy je tento stav vážnější a vyžaduje chirurgickou úpravu. Také porucha pevnosti průdušnice, tzv. kolaps trachey, kterým trpí starší jedinci trpasličích plemen,  způsobuje typickou dušnost. Dušnost dále patří k typickým projevům onemocnění srdce a některých onemocnění plic. Všechny příčiny dušnosti jsou závažné a je třeba nechat pacienta vyšetřit veterinářem.

 

NÁDORY, KOMEDOMY... -TZV. "BULKY"

Bulky na těle mohou mít různé příčiny, např. ohraničený hnisavý zánět (absces), dutina vyplněná krví (hematom), cysta mazové žlázy (komedom), zhoubný či nezhoubný nádor,... Najdete-li na těle vašeho zvířátka vystupující útvar, který rychle nebo pomalu zvětšuje svoji velikost nebo mění tvar, navštivte veterinárního lékaře. Mohlo by jít o nádorové bujení zhoubného či nezhoubného charakteru. Nejlepší je tuto možnost vyloučit co nejdříve, protože u zhoubných nádorů dochází k rozsevu nádorových buněk dále do organismu (metastázám) a pouze včasným vynětím výrůstku můžeme zabránit.

 

 

 

Můj pes 3/2008, str. 14-15